Když strom pláče smůlu

Smůla na jehličnanech: normální jev, nebo známka problému?

V letních měsících si mnozí zahrádkáři všímají zlatavých kapek vytékajících z kmenů nebo větví jehličnatých stromů. Smůla, odborně pryskyřice, je pro jehličnany typická a její výskyt nemusí znamenat nic špatného. Přesto ale může být i známkou určitého stresu nebo varováním před napadením škůdci, a proto je dobré jí věnovat pozornost.
Jehličnany – jako například borovice, smrky nebo jedle – produkují smůlu přirozeně jako obranu proti poškození. Když je narušena kůra nebo lýko, smůla začne vytékat a ranku zaceluje. Zároveň působí jako bariéra proti pronikání hmyzu, plísní nebo hub do dřeva. Ve své podstatě tedy jde o jakýsi přírodní obvaz, kterým si strom chrání poraněné místo. Smůla také dokáže v některých případech zalepit a zahubit škůdce, kteří se snaží dostat pod kůru. 
Zvýšený výskyt smůly bývá patrný právě v teplých měsících. Slunce ohřívá kůru stromu, pryskyřice je řidší a snadněji vytéká. Strom je v plné vegetaci, transport mízy je intenzivní a případná poranění, i drobná, se hojí právě prostřednictvím smůly. Obvykle tedy není důvod ke znepokojení, pokud se objevuje jen několik málo míst se smůlou, která časem zaschne a nešíří se dál.

Jiná situace nastává, když smůla vytéká ve větším množství, z více míst najednou, nebo se objevují drobné otvory v kůře. To může být příznak napadení kůrovcem či jiným dřevokazným hmyzem. Typickým znakem bývá přítomnost jemné dřevité drtě pod stromem, kterou škůdci vytlačují z chodbiček pod kůrou. U kůrovcového napadení navíc často sledujeme, že smůla nevytéká jen při mechanickém poškození, ale zdánlivě „z ničeho“. V takovém případě je vhodné strom detailně prohlédnout, a pokud se podezření potvrdí, obrátit se na odborníka. Včasný zásah může zabránit šíření hmyzu i na další stromy.


Zdravý strom si obvykle se škůdci poradí právě díky své schopnosti produkovat smůlu. Pokud je ale oslabený suchem, poškozením kořenů nebo jiným stresem, obranné reakce mohou být nedostatečné. Proto je dobré udržovat stromy v kondici: zalévat je v období sucha, vyvarovat se poškození kůry při sekání nebo údržbě například trávníku a pravidelně sledovat jejich stav.

A co dělat se smůlou, která se dostane na oblečení, nářadí nebo pokožku?

Poměrně účinným prostředkem je technický líh nebo alkohol, který pryskyřici rozpouští. Na ruce lze použít i rostlinný olej. V případě textilu se osvědčilo vložit postižený kus oděvu do mrazáku – smůla zkřehne a lze ji opatrně odloupnout. Zbylé stopy se pak dočistí saponátem.

Smůla na jehličnanech tedy není nutně důvodem k panice. Ve většině případů jde o běžnou součást života stromu. Přesto je dobré strom sledovat, vnímat změny a při neobvyklém chování zasáhnout včas.

Poznámka autora:
Miluji okamžiky, kdy jdu časně ráno zahradou a slunce se teprve prodírá větvemi. U staré borovice se vždy na chvíli zastavím – její kmen voní pryskyřicí a kapky smůly se třpytí jako jantar. I to je součást života na zahradě. A i když se někdy objeví náznak problému, zkušené oko zahrádkáře ví, že strom většinou jen dává najevo, že žije a chrání se.