Volíte správný strom do Vaší zahrady? My hlasujeme pro jehličnany.

Když se zamyslíme nad rozdíly mezi listnatými a jehličnatými stromy, můžeme si položit otázku: „Co je na nich tak odlišného, že si příroda zachovala obě skupiny po miliony let?“ Listnaté stromy nás okouzlují pestrou proměnou během ročních období – od svěžího jarního olistění, přes zářivé podzimní barvy až po holé zimní větve. Jehličnany naopak zůstávají celoročně zelené, vytvářejí pocit stálosti a klidu, ať už je jaro nebo zima.
Každá skupina má své výhody. Listnaté stromy lépe využívají sluneční světlo během vegetačního období a jejich opadané listí přispívá k obohacení půdy. Jehličnany se ale vyznačují svou odolností – dokážou přežít v drsnějších podmínkách, kde listnaté stromy strádají. Mají své místo ve vysokých horách, suchých oblastech i v nehostinných severských krajích. Jaké jsou tedy hlavní důvody, proč jehličnany zaujímají tak důležitou roli v naší krajině? Zde je alespoň několik z nich:

Stálozelenost, dlouhověkost a schopnost adaptace

Jehličnany mají jednu zásadní výhodu – jejich stálou zelenost. Neopadávají v zimě, což jim umožňuje fotosyntézu i v chladných měsících, kdy listnaté stromy přezimují. Jehlice, které jsou upravené listy, jsou odolnější vůči ztrátě vody díky voskové vrstvě. Tato adaptace jim umožňuje přežít v suchých či studených oblastech, kde by listnaté stromy neměly šanci.
Další z velkých výhod jehličnanů, kterou ocení zahradníci i architekti, je jejich dlouhověkost a minimální požadavky na údržbu. Jehličnany obecně vyžadují méně péče než listnaté stromy. Neopadávají sezónně, a tak minimalizují množství spadaného listí, které je potřeba uklízet. Tato vlastnost činí jehličnany skvělou volbou pro zahrady, kde je žádoucí nízká údržba.

Strom je ochráncem přírody a jehličnanům to jde opravdu dobře

Jehličnany nejsou jen stromy, které přežívají v drsných podmínkách. Mají také zásadní ekologickou roli. Svými hlubokými kořeny zpevňují půdu a zabraňují erozi, což je obzvláště důležité v horských oblastech. Jejich husté koruny a schopnost zadržovat sníh přispívají ke stabilizaci vodních zdrojů, což je důležité pro ochranu krajiny před rychlým táním sněhu a následným odtokem vody.

Receptem na evoluční úspěch jehličnanů je odolnost

Jehličnany nejsou žádnými nováčky ve světě rostlin. Na Zemi se objevily před více než 300 miliony let a byly dominantní vegetací po většinu období druhohor. Některé z nejstarších žijících organismů na Zemi jsou právě jehličnany. Například borovice dlouhověká (*Pinus longaeva*) může dosáhnout věku až 4 800 let. Tyto stromy jsou symbolem odolnosti a jejich přítomnost svědčí o tom, že jehličnany byly schopny přežít mnohé klimatické změny, které zničily jiné druhy.

Jehličnany pomáhají k větší odolnosti i lidem, dokáží léčit

Jehličnany mají také dlouhou historii využívání v lidovém léčitelství. Sirup ze smrkových výhonků je tradičním lékem na kašel a jiné respirační problémy. Borovicové jehlice mohou být použity do léčebných koupelí, které pomáhají proti bolesti kloubů. Produkty z jedlových šišek se využívají při léčbě kožních problémů, i když jejich sběr je náročný. Šišky se totiž rozpadají přímo na stromě, a tak je třeba je sbírat pečlivě a přímo z větví.
Při sběru částí jehličnanů pro léčebné účely je však třeba být obezřetný. Například túje, často vysazovaná v zahradách, obsahuje jedovaté silice. Největší hrozbu však představuje tis červený (*Taxus baccata*), jehož všechny části kromě dužiny plodů jsou prudce jedovaté. Tento strom se vyskytuje jak v přírodě, tak v okrasných zahradách, a proto je nutné dbát zvýšené opatrnosti.

Jehličnany vytváří trvalé mikroklima

Jehličnany hrají důležitou roli v tvorbě mikroklimatu zahrady. Díky své celoroční zelenosti fungují jako přirozené větrolamy, které mohou chránit zahrady před silnými větry. Tyto stromy zároveň pomáhají regulovat teplotu tím, že poskytují stín v horkých letních dnech a zabraňují ochlazování půdy v zimě.
Navíc strategicky zasazené jehličnany mohou pomoci snižovat energetickou spotřebu domů. Pokud jsou vysazeny na severní straně domu, fungují jako izolace a snižují chladný vítr, který se dostává k budově. Naopak, na jižní straně mohou poskytovat příjemný stín a tím snižovat nároky na klimatizaci během léta. Tento přístup nejen podporuje udržitelnou architekturu, ale také přispívá k energetické úspoře.